Zdeněk Sýkora


(3. 2. 1920 – 12. 7. 2011 )

Zdeněk SýkoraSvětově proslulý český výtvarný umělec, jehož práce jsou zastoupeny v mnoha významných sbírkách moderního světového umění. Patří ke světovým průkopníkům využití počítače při přípravě výtvarného díla. Spojení výtvarného díla a počítačů mělo ve svých počátcích (v 60. letech) mnoho odpůrců, zejména kvůli přesvědčení, že počítač by mohl potlačit lidskou citovost. Pro Sýkoru však využití umělé inteligence bylo příležitostí, jak nově prozkoumat vlastnosti základních výtvarných prostředků, jako jsou barva a tvar. Výsledkem jeho zkoumání byly struktury, jejichž rastr mu umožnil sledovat kombinatorické možnosti vzájemných poloh několika jím vybraných základních geometrických tvarů. Vztahy elementů ve struktuře se řídily přísnými pravidly, která pro ně umělec stanovil. Pozdější linie jsou naopak založeny na použití náhodnosti. Mohlo by se zdát, že na takovém konceptu Sýkorovy práce bychom stěží hledali něco emocionálně podloženého, což je ovšem omyl: přes racionální koncept působí jeho dílo velmi organicky a spontánně. Do Sýkorových obrazů se promítá svět v neustálém pohybu i snaha pochopit jeho zákonitosti.

Plastika Zdeňka Sýkory zdobí Citadelu 

Plastika Citadela

Litvínov se může chlubit unikátem světového významu. Vestibul Citadely zdobí znovuobjevená plastika Zdeňka Sýkory, mezinárodně uznávaného výtvarníka. Plastika přežila veškeré zásahy do Citadely, ukrytá pod sádrokartonem. Slavnostního odhalení znovuobjevené plastiky Zdeňka Sýkory v Citadele se zúčastnila také Lenka Sýkorová, manželka uznávaného umělce a jeho spoluautorka. „Jsou to takové litvínovské Pompeje. Plastika přežila schovaná, zazděná. Už jsme ji vyškrtli se seznamu zachovaných realizací.

Kulturní dům byl postaven v roce 1976, nicméně až při přípravě výstavy Sýkorových grafik v roce 2008 započalo pátrání po dochovaných archivních snímcích mozaiky a pamětnících, kteří si do té doby všemi odepsanou památku pamatovaly. Mozaika se nakonec objevila – jeden z bývalých zaměstnanců jí odhalil pod sádrokartonem.

Záchrana mozaiky trvala dlouhých sedm let a prohlédnout si ji můžete hned při vstupu do budovy. Mozaika vychází z netradičního půdorysu budovy – je tvořen soustavou vzájemně se protínajících trojúhelníků, je impozantní, vzbuzuje respekt k nadčasovému dílu, které vznikalo na základě složitých matematických výpočtů. Jde o strukturu, při jejichž přípravě začal Zdeněk Sýkora jako jeden z prvních v celosvětovém měřítku od roku 1964 používat počítač.

Plastika v Citadele není jediné dílo výtvarníka Zdeňka Sýkory, kterým by se Litvínov mohl chlubit. Mozaika z mramorových dlaždic je ve Studentské ulici, zanedbávaná a už také poškozená. Podobnou plastiku zrealizoval Zdeněk Sýkora v rámci sympozia evropských umělců v Gorinchemu v roce 1974. Později byla přemístěna na důstojnější místo a dodnes zdobí náměstí toto nizozemské město. Po obnovení plastiky přijela dílo českého umělce obdivovat i nizozemská královna Betarix. O další Sýkorova díla Litvínov nenávratně přišel. Zničená je výzdoba jídelny hamerské základní školy i panely na šatnách litvínovského koupaliště.

Více o životě a díle Zdeňka Sýkory naleznete zde: www.zdeneksykora.cz

Realizace v architektuře …

[/vc_column_text]

Facebook