Kryštof

Kryštof mezi mnichy uprchl nejen pro víru k Bohu, ale i před konflikty s otcem a politickými poměry po únorovém puči. Vedle mnišského života je také jedním z posledních článků řetězu, který převádí pronásledované komunistickým režimem přes hranice do Německa. Při jednom z nočních návratů z hranice je svědkem brutálního zásahu policejních složek proti skupince studentů a téže noci je zlikvidováno i společenství mnichů, s nímž žije. Místo, do něhož vkládal své naděje i víru, je zničené. Kryštofův zoufalý útěk od hranic je místopisem tehdejšího Československa, útěkem rozvrácenou „odsunutou“ krajinou i marným hledáním internovaných bratří. V situaci bezradného štvance se mu dostane pomoci ve statku Johany na okraji pošumavské vesnice. Její rodina odmítla kolektivizaci – otec spáchal sebevraždu, bratr byl poslán do dolů. Johana ukryje Kryštofa ve stodole, ale ve chvíli, kdy oba vnímají naději a vzájemnou blízkost, jsou svědky brutálního zabrání jejího hospodářství. Mají poslední šanci, že přejdou přes ještě nezadrátovanou hranici… „Kryštof je příběhem jednoho kluka, který ve špatnou dobu na špatném místě hledal své místo na světě,“ říká režisér Zdeněk Jiráský, držitel Českého lva za film Poupata. „Zároveň je připomínkou Akce K a neblahých 50. let, doby, kdy začali být lidé v Československu vězni vlastní země. Připomínkou zapomenutých osudů naší nedávné historie, projevů bezpráví a zadrátované ´železné opony´, která zapříčinila smrt stovek lidí.“